print this page

Co vyučovat o holocaustu

 

Pokyny pro výuku na základních a středních školách a učilištích

Co ve školách vyučovat o holocaustu

Vyučování holocaustu by obecně mělo:

  • šířit znalosti o této bezprecedentní zkáze;
  • uchovat památku těch, kdo trpěli;
  • povzbudit učitele a žáky, aby uvažovali o morálních a duchovních otázkách, které události holocaustu vzbuzují, a o tom, jak se uplatňují v dnešním světě

Definice holocaustu, z nichž jsou zřejmé cíle vyučování

Pod rouškou druhé světové války, v zájmu svého „nového řádu“, se nacisté pokusili zlikvidovat všechny evropské Židy. Poprvé v dějinách byly pro masové vyhlazování celého národa použity průmyslové metody. Bylo zavražděno šest milionů osob, včetně 1 500 000 dětí. Tato událost se nazývá holocaust.

Nacisté zotročili a zavraždili také miliony dalších osob. Ve velkém počtu byli zabíjeni Romové, tělesně a duševně postižení, Poláci, sovětští váleční vězni, odboráři, političtí protivníci, vězni svědomí, homosexuálové a další.

Imperial War Museum, Londýn, Velká Británie

Holocaust označuje specifickou událost genocidy v dějinách 20. století: státem organizované systematické pronásledování a likvidaci evropských Židů nacistickým Německem a jeho spolupracovníky v letech 1933 až 1945. Hlavními oběťmi byli Židé, jichž bylo zavražděno 6 milionů; cílem likvidace či decimace z rasových, etnických nebo nacionálních důvodů byli také Romové, postižení a Poláci. Dalším milionům obětí včetně homosexuálů, Svědků Jehovových, sovětských válečných zajatců a politických odpůrců připravila nacistická tyranie rovněž těžký útlak a smrt.

Památník holocaustu United States Holocaust Memorial Museum, Washington, D. C., USA

Holocaust byla vražda přibližně šesti milionů Židů nacisty a jejich spolupracovníky. Od německé invaze do Sovětského svazu v létě 1941 do konce války v Evropě v květnu 1945 se nacistické Německo a jeho spolupachatelé snažili zavraždit každého Žida v oblasti své moci. Protože diskriminace Židů nacisty začala již s nástupem Hitlera k moci v lednu 1933, mnozí historikové považují tento okamžik za počátek éry holocaustu. Židé nebyli jedinými oběťmi Hitlerova režimu, ale byli jedinou skupinou, kterou se nacisté snažili zlikvidovat zcela.

Jad Va-šem, Jeruzalém, Izrael

Vyučování o holocaustu se může a musí odehrávat v různých kontextech. Aby bylo možno rozlišovat mezi holocaustem a jinými genocidami, měly by být pečlivě formulovány rozdíly a mělo by být též poukázáno na podobnosti.

Tři základní otázky, na které je užitečné si před vyučováním o holocaustu odpovědět

  • Proč mám učit o holocaustu?
  • Co mám učit o holocaustu?
  • Jak mám učit o holocaustu?
  • První otázka se týká důvodů, druhá obsahuje výběr informací a třetí řeší vhodné pedagogické přístupy

v závislosti na konkrétní skupině žáků. Tato část se netýká první a druhé otázky, které jsou pojednány v samostatných kapitolách.

Vedle hodin dějepisu je možné se holocaustem zabývat také v dalších předmětech, např. v literatuře, psychologii, v hodinách náboženství a dalších. Vzhledem k tomu, že je uznáván význam celostátních i místních vzpomínkových akcí, doporučujeme tyto aktivity podporovat v rámci vyučování. Studium holocaustu je nutno zkoumat v kontextu celých evropských dějin. Doporučujeme učitelům, aby prozkoumali také lokální rozměr těchto dějin.

Důležité informace pro zařazení události holocaustu do kontextu

Učitelé by měli události holocaustu zasadit do kontextu informacemi o:

  • antisemitismu
  • životě Židů v Evropě před holocaustem
  • vzestupu nacistů k moci
  • následcích světové války

Pokud jde o historická témata související s vyučováním holocaustu, učitelé mohou při přípravě hodiny věnované holocaustu využít mimo jiné následující body. Přitom mohou uvažovat o těchto událostech z pohledu:

  • obětí
  • pachatelů
  • kolaborantů
  • přihlížejících
  • zachránců

Další možná témata na období 1933–1939

  • Diktatura národních socialistů v Německu
  • Židé ve Třetí říši
  • Rané fáze pronásledování
  • První koncentrační tábory
  • Reakce světa

Další možná témata na období 1939–1945

  • Druhá světová válka v Evropě
  • Nacistická rasistická ideologie a politika
  • Program „Eutanazie“
  • Perzekuce a vyvražďování Židů
  • Perzekuce a vyvražďování nežidovských obětí
  • Reakce Židů na nacistickou politiku
  • Ghetta
  • Mobilní vražedná komanda
  • Rozšíření systému táborů
  • Centra zabíjení
  • Kolaborace
  • Odboj
  • Záchrana
  • Reakce světa
  • Pochody smrti
  • Osvobození
  • Zamyšlení nad následky holocaustu
  • Poválečné procesy
  • Tábory pro osoby bez domova a emigrace

Cíl této publikace

Cílem této publikace je zkvalitnit vyučování holocaustu. Podoba vyučování bude různá v různých zemích, v různých školách i v různé době. Proto je důležité zdůraznit potřebu sebehodnocení v práci každého učitele.

Tento vzdělávací materiál byl vytvořen Mezinárodním sdružením pro vzdělávání, výzkum a připomínání památky holocaustu (International Task Force for Holocaust Education, Remembrance and Research - ITF) a ve spolupráci s Mezinárodní školou pro výuku holocaustu při muzeu holocaustu Jad Va-šem  v Jeruzalémě přeložen do českého jazyka v roce 2011. V rámci projektu ICEJ ČR „Centra vzdělávání a dialogu“ je distribuován do českých škol.

Tato publikace je financována z prostředků Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a státního rozpočtu ČR. Je určena výhradně pro vzdělávací účely pro žáky českých základních a středních škol. Neprodejné.

www.centravzdelavaniadialogu.cz